Muzeum lidových staveb v Kouřimi - Skanzen Kouřim

Svět pověr a magie, který se neustále prostupoval s křesťanstvím, ilustrují lidové názvy postních nedělí neděle Černá neboli Pučálka, Pražná, Kýchavná nebo Liščí, Smrtná a Květná. Černá neděle má souvislost se smutkem ze začátku postu a černým oděv symbolizujícím tento čas. Neděle Kýchavná je připomínkou obětí morových epidemií, připomínkou jednoho z příznaků této choroby jímž bylo kýchání. Jména Pučálka a Pražná jsou odvozena od postních pokrmů. Čtvrtá postní neděle - Družebná – byla v minulosti dnem, kdy se zvalo na svatbu, která bude v příštím období. V období půstu byly nejvýznamnější poslední dvě neděle, Smrtná a Květná.

Smrtná neděle jasně poukazuje k obecně známému zvyku vynášení smrti. Je to jeden z nejstarších zvyků vůbec. Lze usuzovat, že byl praktikován za Keltů i Slovanů. Církvi se tento pohanský zvyk nepodařilo po dlouhá staletí vykořenit. Na Smrtnou neděli zhotovila svobodná děvčata figuru smrtky (měla různé krajové názvy smrt, smrtka, smrtholka, mořena, morena apod.) Po obchůzce děvčata smrtku vynesla za ves, kde ji pálila, ale nejčastěji byla smrtka, jako symbol zimy, vhazována do tekoucí vody – potoka. Ve druhé části obřadu vztahujícího se ke Smrtné neděli se do vsi vnášelo nové léto – líto, ozdobený stromek, nebo ratolest ozdobená výdumky vajíček a stuhami. Převažovala červená barva, symbol plodnosti, stejně jako vejce.S lítem dívky obcházely vesnici a symbolicky roznášely sílu nového života. V Čechách se v první polovině 20. století udržoval tento zvyk poměrně zřídka. V mnoha vesnicích se obnovil po roce 1989.

Květná neděle je začátkem pašijového týdne proto obřady, které se k ní váží jsou již svázány s náboženskými motivy. Využívá se zde jarních pohanských magických obřadů a jejich symbolu – ratolesti, která je zapojena do křesťanské symboliky. Kytice z Květné neděle měly v různých částech Čech různý tvar byly to tzv. košťata, ráhna a na Klatovsku jehníd – připomínající tvarem palmový list – symbol vítězství. Jedním ze zvyků bylo v průvodu obejít kostel s ratolestmi v rukou. V neděli posvěcené kytice měly úlohu v domácích obřadech. Přivěšovaly se ke kříži nebo svatému obrázku ve světnici. Velké kytice byly ponechány vcelku až do Velkého pátku, pak se jejich části rozdávaly a jako magické zajišťovaly ochranu příbytku a úrody. Některé se zasunovaly za trámy na půdě, jako ochrana před požárem. Vysoké křížky z kočiček pak hospodář zabodl do rohu polí jako ochranu a věřil, že jak je vysoký křížek, vyroste i obilí do výšky.