Muzeum KolínMuzeum KouřimMuzeum Český BrodTvrz HradenínMuzeum dětemPamátník tří odbojů
  • Zelené svátky
  • jaro
  • jaro
  • jaro

O muzeu

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.

V roce 2012 byla zahájena postupná realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho koncepční proměna na "Muzeum české vesnice", které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje. Je členem Českého svazu muzeí v přírodě, o. s. Při muzeu také působí Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu.

V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony.

Velikonoce Usedlost z Polabí Jaro ve skanzenu Velikonoce Jaro ve skanzenu Smrtná neděle Jaro ve skanzenu Smrtná neděle Jaro ve skanzenu Slavnost Nejsvětější Trojice Jaro ve skanzenu Pašijová hra o Velikonocích Letnice Božítělový oltář Jaro ve skanzenu Jaro ve skanzenu Jaro ve skanzenu Letnice

Ohlédnutí za lidovými obyčeji - od Nejsvětější Trojice po sv. Jana Křtitele

Nejsvětější Trojice, Trojice Boží

Jedno z hlavních křesťanských dogmat vyjadřující trojjedinou existenci Boha jako Otce, Syna i Ducha svatého. Dogma bylo definováno na koncilu v Konstantinopoli roku 381. Od 12. století je Bůh Otec zobrazován jako stařec sedící na trůně, Bůh Syn jako Kristus na kříži a Duch svatý jako holubice. Svátek Nejsvětější Trojice byl pro celou církev zaveden v roce 1334 papežem Janem XXII. Svátek připadá na neděli po svátku Seslání Ducha svatého (4. června 2023) a patří k nejvýznamnějším liturgickým svátkům. Jeho oslava byla spojena procesími a poutěmi k sakrálním stavbám. V lidovém prostředí bylo dogma Trojice Boží velmi dlouho obtížně pochopitelné, i když v lidovém umění byla samozřejmě respektována církevní ikonografie. Svátek byl spojen s pracovními zákazy - například se zákazem šití, spravování prádla, které mohlo přivolat blesk, nebo se zákazem kosení trávy, která v tento den krvácí.

Tělo a krev Páně, Boží Tělo

Pohyblivý církevní svátek, který za zasvěcený prohlásil papež Urban IV. (1261 – 1264). Připadá na čtvrtek po neděli Nejsvětější Trojice (8. června 2023). V tento svátek se koná božítělový průvod, který má charakter prosebného procesí, v němž kněz pod baldachýnem nese monstranci ke čtyřem ozdobeným oltářům před domy významných místních občanů nebo na tradiční místa, bez konkrétní osobní vazby. Bíle oděné družičky, jdoucí před knězem, rozhazují na zem okvětní lístky. U oltářů se koná pobožnost, v níž jsou pronášeny modlitby za úrodu. Po návratu k hlavnímu oltáři je pobožnost ukončena chvalozpěvem sv. Ambrože. Průvod byl často doprovázen hudebníky a pěveckým sborem. Zelené břízky, kterými jsou oltáře ozdobeny, nabývaly podle lidových představ magických účinků. Pokud byly umístěny v krovu příbytku, chránily dům před blesky, ve chlévě chránily dobytek před mocí čarodějnic,ve lnu nebo v obilí posilovaly jejich růst.

Svatý Jan Křtitel

Prorok, mučedník a světec, zemřel kolem roku 30 v Mukawiru. Příbuzný Ježíše Krista, kterého pokřtil, byl sťat pro kritiku správce Galileje Heroda Antipy. Svátek narození připadá na 24. června. Stal se patronem krejčích, kožešníků, koželuhů, tkalců, barvířů, ale i vinařů, hospodských, zedníků, pastýřů, hudebníků, architektů ad. V lidovém prostředí se nepodařilo tento církevní svátek, spojený s poutěmi a procesími, synkretizovat s obyčeji předkřesťanského původu. Na většině území Evropy se slavila svatojánská noc ve vztahu k magickému chápání letního slunovratu (21. červen), kdy docházelo v lidových představách k prolínání pozemského a nadpozemského světa a přímému působení nadpřirozených sil na člověka. V magických praktikách velkou roli hrály oheň, voda, vegetace a lidská nahota. Obecně rozšířené bylo pálení svatojánských ohňů. K pověrečným praktikám byly sbírány byliny, zvláště pelyněk černobýl, jako ochrana proti chorobám, ochrana dobytka proti čarodějnicím, či pro věštecké praktiky odhadující možný sňatek. K magickým úkonům byla užívána i třezalka a kapradí.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

úterý - neděle:

10.00 - 18.00

Více

facebook_logo

Vstupné:
základní: 110 Kč /dospělí/
zlevněné: 50 Kč
/děti, studenti, senioři od 65 let/
rodinné: 270 Kč
zdarma: /děti do 6 let, děti z DD, ZTP, ZTPP, AMG, ITIC/

Při národopisných pořadech zvýšené vstupné. Více

aktuality

V muzeu jsme slavili Letnice

více - V muzeu jsme slavili Letnice
V neděli 28. května se konal náš nejkrásnější národopisný pořad, který připomíná zaniklé lidové obyčeje se vztahem ke svatodušním svátkům.
(31.5.2023)

Přednáška "Ztraceni ve svitu"

více - Přednáška
Zveme Vás v úterý 6. června v 17.00 hodin do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku Martina Tylšara, která pojednává o dopadu světelného znečištění na přírodu.
(31.5.2023)

Přednáška o kolínském klášteře dominikánů

více - Přednáška o kolínském klášteře dominikánů
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku PhDr. Vojtěcha Vaňka, Ph.D., která se koná v úterý 30. května v 17.00 hodin.
(24.5.2023)

Muzejní noc v Kolíně

více - Muzejní noc v Kolíně
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na bohatý program Muzejní noci, který se koná v sobotu 20. května v 17.00 - 22.00 hodin.
(13.5.2023)
logo_kudyznudy


Regionální muzeum v Kolíně | Karlovo náměstí 8, 280 02 Kolín I příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100
Nastavení cookies | Zpracování osobních údajů