Muzeum KolínMuzeum KouřimMuzeum Český BrodKostely kolínskaTvrz HradenínMuzeum dětem
  • LETO
  • LETO
  • LETO

O muzeu

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím devět větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.

V roce 2012 byla zahájena postupná realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho koncepční proměna na "Muzeum české vesnice", které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje. Je členem Českého svazu muzeí v přírodě, o. s. Při muzeu také působí Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu.

V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony.

Chalupa z Budče Národopisný program Léto ve skanzenu Socha sv. Donáta ze Svatbína Léto ve skanzenu Lidová řemesla Léto ve skanzenu Rychta z Bradlecké Lhoty a kovárna ze Starého Bydžova Léto ve skanzenu Lidová řemesla Léto ve skanzenu Dožínky v rychtě z Bradlecké Lhoty Stodola ze Želejova Národopisný pořad Léto ve skanzenu Léto ve skanzenu Řemeslné pohádkové léto - čtení pohádky O třech přadlenách Léto na skanzenu - rychta z Bradlecké Lhoty Dům z Jílového Tajemství Svatojánské noci Léto ve skanzenu Dožínky

Ohlédnutí za lidovými obyčeji - od sv. Jakuba do sv. Bartoloměje

Svatý Jakub Starší

Apoštol, mučedník a světec, bratr sv. Jana Evangelisty, zemřel v roce 44 v Jeruzalémě. Byl shozen z chrámu a ubit. Jeho svátek připadá na 25. červenec. Byl patronem poutníků, kovářů, rolníků, pacholků a děveček, pastevců, polních plodin, ovlivňoval počasí. K svátku se pojily magicko-prosperitní praktiky pro dosažení dobré úrody, především zelí a brambor, a zákaz koupání a lezení po stromech, protože podle lidových představ v tento den voda i stromy vyžadovaly oběti. O svátku se konaly rituální popravy kozlů, koz a beranů. Zvířata byla shazována z kostelních věží, zvonic, ze střech stodol nebo hospod. Obyčej byl provázen vynášením soudu nad zvířetem, čtením závěti a zakončen společnou hostinou připravenou z masa obětiny. Krvi rituálně zabitého zvířete byla připisována léčivá moc proti nemocem krve a epilepsii. Rituál se udržel v Čechách až do 19.století, ve městech byl spojen s oslavami cechu řezníků. K svátku se vázaly pranostiky, předpovídající dobu sklizně i zimní počasí. Čeleď dostávala v tento den spropitné nebo volno.

Svatý Vavřinec

Mučedník a světec, zemřel v roce 258 v Římě. Byl umučen pálením na rozžhaveném rožni, protože nevydal prefektovi císaře Valeriána poklady církve, které již dříve prodal a peníze rozdal chudým. Stal se patronem lidí pracujících s ohněm, např. hasičů, uhlířů, kuchařů, sládků, ale i knihovníků a správců majetku. Jeho svátek připadá na 10. srpen. Byl považován za ochránce před požárem, byl vzýván v lidovém léčitelství např. při popáleninách či horečkách. Na den sv. Vavřince se na dům zavěšovaly jeřabiny jako ochrana před požárem, protože podle legendy byl Vavřinec poprvé před smrtí zachráněn tím, že křesťané na své domy zavěsili jeřabiny, kterými vojáci označili dům, ve kterém byl Vavřinec uvězněn. Tento den byl považován v lidovém prostředí za počátek nadcházejícího podzimu a byl spojen s pranostikami předpovídajícími průběh podzimu, zimy i s pranostikami předpovídajícími nadcházející úrodu hroznů. V městském prostředí byl den sv. Vavřince spojen s oslavami cechu kuchařů.

Nanebevzetí Panny Marie

Hlavní mariánský svátek připomínající smrt a nanebevzetí Panny Marie, připadající na 15. srpen a zahajující třicetidenní sváteční období ukončené 8. září svátkem Narození Panny Marie. V západní Evropě se všeobecně rozšířil v 9. století, a byl spojen s konáním procesí a poutí. Legenda, podle níž byly v hrobce Panny Marie místo těla nalezeny květiny, umožnila synkrezi s předkřesťanskými lidovými zvyky. V lidovém prostředí bylo Nanebevzetí Panny Marie spojeno s žehnáním rostlin a plodin, a představovalo tak hlavní ochranný a prosperitní svátek zajišťující nadcházející i budoucí sklizeň. Svěcené rostliny byly umisťovány do polí i vinic, zrno bylo přidáváno do osiva.Požehnané rostliny byly užívány i na ochranu obydlí proti blesku, jako amulety a léčivo. Celé mariánské období bylo považováno za mimořádnou, nejposvátnější část roku, v němž rostliny i zvířata získávají výjimečné vlastnosti, léčivé rostliny jsou nejúčinnější, těla jedovatých zvířat získávají léčivou moc.

Svatý Bartoloměj

Apoštol, mučedník a světec. Podle legend šířil evangelium v Lykaonii, Indii a zvláště Arménii, kde byl stažen z kůže a poté sťat. Svátek připadá na 24. srpna. Je patronem koželuhů, kožešníků, ševců, rukavičkářů, knihařů, krejčích, řezníků. Kult sv. Bartoloměje byl v Evropě velmi rozšířen,Karel IV. získal část jeho ostatků pro chrám sv. Víta v Praze. Váže se k němu obdobná legenda jako ke sv. Vavřincovi, které odpovídá i stejná výzdoba domů jeřabinami. Protože podle legendy uzdravil arménskou princeznu posedlou zlým duchem, byl v lidovém léčitelství vzýván při neurologických a psychických chorobách. Jeho svátek podobně jako svátek sv. Vavřince byl považován za jeden z počátků podzimu a byl spojen s pranostikami vztahujícími se k podzimnímu počasí i zemědělským pracím. V tento den se stloukalo bartolomějské máslo, které se užívalo ke ztišení bolesti. Bartolomějské jeřabiny se užívaly k léčení dobytka. V místech, kde byl kostel zasvěcen sv. Bartoloměji, se konalo bartolomějské posvícení.

Dožínky

Slavnost předkřesťanského původu po ukončení žní, díkuvzdání za úrodu a původně přinášení oběti pohanskému božstvu. Magickým základem byly obyčeje spojené s posledním snopem a věncem z posledních obilných klasů symbolizující celou úrodu, obřadní forma uchování zbytku úrody jako základu příští. Předávání věnce hospodáři bylo spojeno s promluvami, které měly zajistit zdar celého hospodářství. Do roku 1948 byly všeobecně rozšířeny. Po roce 1989 se většinou slaví v užším kruhu rodiny a zaměstnanců zemědělce, někde se stávají součástí významných společenských akcí (Lysá nad Labem, Nenačovice, Toulcův Dvůr).

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

úterý - neděle: 10.00 - 18.00

Od srpna 2014 bude muzeum z důvodu stavebních prací uzavřeno!

Více

facebook_logo

Vstupné:
základní: 60 Kč /dospělí/
zlevněné: 30 Kč
/děti, studenti, důchodci/
rodinné: 150 Kč
zdarma: /děti do 6 let, ZTP, ZTPP, AMG/

Při národopisných pořadech zvýšené vstupné. Více

aktuality

Vyšla publikace "Zmizelé Českobrodsko"

více - Vyšla publikace "Zmizelé Českobrodsko"
Tento měsíc vydalo Město Český Brod novou knihu, jejímž autorem je historik našeho muzea PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph. D.
(15.7.2014)

Výběrové řízení na pozici "Muzejní pedagog"

Regionální muzeum v Kolíně vyhlašuje výběrové řízení na pozici: „Muzejní pedagog“.
(9.7.2014)

Výstava "Cesta napříč časem a krajinou" končí již 6. července!

více - Výstava "Cesta napříč časem a krajinou" končí již 6. července!
Využijte poslední příležitost k návštěvě výstavy unikátních archeologických nálezů z trasy silničního obchvatu Kolína.
(29.6.2014)

Komentovaná prohlídka výstavy "Cesta napříč časem a krajinou"

více - Komentovaná prohlídka výstavy "Cesta napříč časem a krajinou"
V úterý 24. června v 17.00 hodin Vás zveme do Regionálního muzea v Kolíně na prohlídku výstavy archeologických nálezů z trasy silničního obchvatu Kolína, doprovázenou výkladem PhDr. Radky Šumberové, Ph. D.
(17.6.2014)


Regionální muzeum v Kolíně | Brandlova 35, 280 02 Kolín I | 321 722 988 příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100