Muzeum KolínMuzeum KouřimMuzeum Český BrodKostely kolínskaTvrz HradenínMuzeum dětem
  • JARO
  • JARO
  • JARO
  • JARO
  • JARO

O muzeu

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.

V roce 2012 byla zahájena postupná realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho koncepční proměna na "Muzeum české vesnice", které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje. Je členem Českého svazu muzeí v přírodě, o. s. Při muzeu také působí Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu.

V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony.

Velikonoce Usedlost z Polabí Jaro ve skanzenu Velikonoce Jaro ve skanzenu Smrtná neděle Jaro ve skanzenu Smrtná neděle Jaro ve skanzenu Slavnost Nejsvětější Trojice Jaro ve skanzenu Pašijová hra o Velikonocích Letnice Božítělový oltář Jaro ve skanzenu Jaro ve skanzenu Jaro ve skanzenu Letnice

Ohlédnutí za lidovými obyčeji v postním období

Půst začíná Popeleční středou (6. 3. 2019), dnem, který následuje po bujných masopustních oslavách. Věřící přicházejí do kostela k přijetí křížku, vyznačeného popelem na čele. (Se slovy kněze "Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš".) Popel je pozůstatkem spálených ratolestí posvěcených o loňské Květné neděli a poukazuje k neustálému koloběhu života.

Svět pověr a magie, který se neustále prostupoval s křesťanstvím, ilustrují lidové názvy šesti postních nedělí: Neděle Černá, Pučálka, neboli Pražná, Kýchavná, Liščí, nebo Družebná, Smrtná a Květná. Černá neděle má souvislost se smutkem ze začátku postu a černým oděvem symbolizujícím tento čas. Neděle Kýchavná je připomínkou obětí morových epidemií, připomínkou jednoho z příznaků této choroby jímž bylo kýchání. Jména Pučálka a Pražná jsou odvozena od postních pokrmů. Čtvrtá postní neděle - Družebná – byla v minulosti dnem, kdy se zvalo na svatbu, která bude v příštím období. Lidový název Liščí neděle souvisel s tradicí obdarovávání dětí preclíky, které se vysvětlovalo jako nadílka od lišky.

V období půstu byly nejvýznamnější poslední dvě neděle, Smrtná a Květná. Smrtná neděle jasně poukazuje k obecně známému zvyku vynášení smrti. Je to jeden z nejstarších zvyků vůbec. Lze usuzovat, že byl praktikován za Keltů i Slovanů. Církvi se tento pohanský zvyk nepodařilo po dlouhá staletí vykořenit. Na Smrtnou neděli zhotovila svobodná děvčata figuru smrtky (měla různé krajové názvy smrt, smrtka, smrtholka, mořena, morena apod.) Po obchůzce děvčata smrtku vynesla za ves, kde ji pálila, ale nejčastěji byla smrtka, jako symbol zimy, vhazována do tekoucí vody – potoka. Ve druhé části obřadu, vztahujícího se ke Smrtné neděli, se do vsi vnášelo nové léto – líto, ozdobený stromek, nebo ratolest ozdobená výdumky vajíček a stuhami. Převažovala červená barva, symbol plodnosti, stejně jako vejce. S lítem dívky obcházely vesnici a symbolicky roznášely sílu nového života. V Čechách se v první polovině 20. století udržoval tento zvyk poměrně zřídka. V mnoha vesnicích se obnovil po roce 1989.

Květná neděle je začátkem pašijového týdne, proto obřady, které se k ní váží, jsou již svázány s náboženskými motivy. Využívá se zde jarních pohanských magických obřadů a jejich symbolu – ratolesti, která je zapojena do křesťanské symboliky. Kytice z Květné neděle měly v různých částech Čech různý tvar byly to tzv. košťata, ráhna a na Klatovsku jehníd – připomínající tvarem palmový list – symbol vítězství. Jedním ze zvyků bylo v průvodu obejít kostel s ratolestmi v rukou. V neděli posvěcené kytice měly úlohu v domácích obřadech. Přivěšovaly se ke kříži nebo svatému obrázku ve světnici. Velké kytice byly ponechány vcelku až do Velkého pátku, pak se jejich části rozdávaly a jako magické zajišťovaly ochranu příbytku a úrody. Některé se zasunovaly za trámy na půdě, jako ochrana před požárem. Vysoké křížky z kočiček pak hospodář zabodl do rohu polí jako ochranu a věřil, že jak je vysoký křížek, vyroste i obilí do výšky.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

Zavřeno

do 4. 4. 2019

Více

facebook_logo

Vstupné:
základní: 80 Kč /dospělí/
zlevněné: 40 Kč
/děti, studenti, důchodci/
rodinné: 200 Kč
zdarma: /děti do 6 let, děti z DD, ZTP, ZTPP, AMG/

Při národopisných pořadech zvýšené vstupné. Více

aktuality

Přednáška "Volání dálek - Albánie 2012 - 2017"

více - Přednáška
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku Ing. Iva Rusa, která se koná v úterý 19. března v 17.00 hodin.
(11.3.2019)

V muzeu jsme drželi konec masopustu

více - V muzeu jsme drželi konec masopustu
V neděli 3. března se v našem muzeu za mimořádného zájmu veřejnosti konal tradiční národopisný pořad "Masopust".
(11.3.2019)

Výstava "Volání dálek"

více - Výstava
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na výstavu o expedicích a výzkumech spolku Zoogeos Bohemia, která se koná ve dnech 13. března - 30. června.
(5.3.2019)

Konference "Vývoj, současnost a problémy dostaveb muzeí pod otevřeným nebem nejen v MLS v Kouřimi"

více - Konference
Ve dnech 14. a 15. února se v našem muzeu za účasti tří desítek odborníků z oblasti památkové péče a lidové architektury konala celostátní konference, která řešila problematiku současného vývoje muzeí lidových staveb v českých zemích.
(19.2.2019)
logo_kudyznudy


Regionální muzeum v Kolíně | Karlovo náměstí 8, 280 02 Kolín I příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100