Muzeum KolínMuzeum KouřimMuzeum Český BrodKostely kolínskaTvrz HradenínMuzeum dětem
  • MASOPUST
  • ZIMA
  • ZIMA
  • ZIMA

O muzeu

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.

V roce 2012 byla zahájena postupná realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho koncepční proměna na "Muzeum české vesnice", které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje. Je členem Českého svazu muzeí v přírodě, o. s. Při muzeu také působí Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu.

V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony.

Obchůzka sv. Mikuláše Chalupa z Budče v zimě Zima ve skanzenu Přástky Dům z Jílového - Kamenné v zimě Adventní obchůzka Lucek Obchůzka Barborek Ambrož - jedna z tajemných postav Adventu Štědrý den Masopust Masopust Stodoly z Durdic a ze Želejova Masopust Zima na skanzenu Usedlosti z Podbrdska a povodí Berounky Vánoce na skanzenu Staročeské adventní roráty Adventní obchůzka Lucek Rychta z Bradlecké Lhoty a kovárna ze Starého Bydžova Zima na skanzenu, foto Richard Horák Usedlost ze středního Polabí Stodola z Durdic a rychta z Bradlecké Lhoty Tříkrálová koleda Dům z Jílového - Kamenné Stodola ze Želejova

Ohlédnutí za lidovými obyčeji od Vánoc do konce masopustu

Masopust

Lidová slavnost maškar obřadního charakteru, přeneseně období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Jeden ze základních projevů přechodových rituálů v lidovém prostředí spojený s koncem zimy a začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Jediný svátek předkřesťanského původu, rozšířený po celé Evropě, který nebyl synkretizován. Podstatou masopustních průvodů bylo vykonávání plodonosných a ochranných praktik souvisejících i s kultem mrtvých, především rituální usmrcování, se kterým se dodnes setkáváme v podobě rituálního pochovávání masopustu, basy, střílení medvěda apod. Toto rituální usmrcování mělo umožnit rozvoj nového života, chápaného v souvislosti s přírodním cyklem. Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví, pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost, nikdy schvalován. Podoba masopustních obchůzek má celou řadu odlišných krajových variant projevujících se i v jednotlivých maškarách. Univerzální maskou je postava Žida, původně související s kultem mrtvých, kteří se vracejí mezi živé a dohlížejí na plnění řady zákazů spojených s tímto obdobím (zákaz šití, předení). Obchůzky masek postupně nabyly zábavného a parodického charakteru, který si masopust, jako forma komunikace, podržel dodnes.

 

Hromnice

Svátek Očišťování Panny Marie, slavený jako svátek Uvedení Páně do chrámu,je obecně označován jako Hromnice a připadá na 2. únor. Připomíná očistu Panny Marie v chrámu, kde Hospodinovi obětovala dvě holubice, zasvětila mu prvorozeného syna a zaplatila za jeho zpětné vydání. Na Hromnice se koná jeden z nejslavnějších průvodů v římskokatolické liturgii, jehož účastníci nesou rozžaté svíce, hromničky, jako symbol Ježíše Krista, světla, které osvětluje každého člověka. Svátek byl zaveden papežem Gelasiem roku 494, od 10. století byl spojen se svěcením svíček. Název Hromnice souvisí s používáním svěcených svíček proti blesku (hromu). Matky novorozenců po šestinedělí přicházely do kostela s dítětem oblečeným jako při křtu a účastnily se úvodu, požehnání udělovaného matce, které bylo součástí dalších rituálů, především očišťování rodičky, pokládané po dobu šesti týdnů za nečistou. S Hromnicemi, ve starších dobách chápanými jako konec období Vánoc a zimy, souvisela řada pranostik.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

zavřeno

/mimořádně otevřeno dne

26. 2. 2017

10.00 - 16.00/

Více

facebook_logo

Vstupné:
základní: 80 Kč /dospělí/
zlevněné: 40 Kč
/děti, studenti, důchodci/
rodinné: 200 Kč
zdarma: /děti do 6 let, ZTP, ZTPP, AMG/

Při národopisných pořadech zvýšené vstupné. Více

aktuality

Výběrové řízení

Regionální muzeum v Kolíně vyhlašuje výběrové řízení na pozici "Průvodce - dokumentátor" v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.
(6.2.2017)

Přednáška "Tajemství velkomoravského šperku"

více - Přednáška
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku Prof. Mgr. Jiřího Macháčka, Ph.D., a Pavla Čápa, která se koná v úterý 7. února v 17.00 hodin.
(29.1.2017)

Přednáška o mravencích

více - Přednáška o mravencích
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku RNDr. Kláry Bezděčkové, Ph.D., a Pavla Bezděčky, která se koná ve středu 18. ledna v 17.00 hodin.
(11.1.2017)

Reportáž o Staré Kouřimi

více - Reportáž o Staré Kouřimi
V neděli 8. ledna uvedla Česká televize v rámci pořadu "Toulavá kamera" reportáž o hradišti Stará Kouřim a dalších kouřimských pamětihodnostech.
(9.1.2017)


Regionální muzeum v Kolíně | Brandlova 35, 280 02 Kolín I | 321 722 988 příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100