Muzeum lidových staveb v Kouřimi - Skanzen Kouřim

Máje, ozdobené smrky nebo břízky, se staví většinou v předvečer prvního května na svátek sv. Filipa a Jakuba. Samotná oslava májů a mnohdy jejich kácení pak probíhá především první neděli v květnu, někdy se ale májka kácí až na konci května či začátkem června, termíny jejího postavení a pokácení se tedy místně liší. Kácení máje provází obvykle oslava, během které prochází průvod dívek a chlapců v krojích vesnicí, zastavuje se u domů svobodných dívek, svobodní muži si s dívkou zatančí a zvou na večerní oslavu. Pod májí se pak tančí česká beseda a májka je, po provedení jednoduchých ustálených výstupů, reflektujících dění v obci, pokácena. Za získání vršku máje pak bývá odměna, většinou v podobě lahve alkoholu.

Zvyk stavění májí má předkřesťanský původ. Zelené stromky a větve měly jednak ochrannou funkci, dále měly zajišťovat dostatek vláhy pro příští úrodu. Rituály se váží k výběru máje a ustálené zvyky provázejí i její kácení. Máj bývá i několik dnů hlídána. V některých lokalitách jsou pak pořádány tzv. suché máje, jichž se účastní ženatí muži a vdané ženy.

Nanebevstoupení Páně

Pohyblivý svátek (9. května 2013) završující velikonoční okruh, oslavující Kristovo vstoupení na nebe čtyřicet dní po jeho vzkříšení. Svátek je provázen mší svatou a konáním procesí evokujícím průvod apoštolů vedených Ježíšem Kristem na horu Olivetskou. V období baroka bylo obvyklé vytahování sochy Ježíše Krista otvorem v klenbě kostela, kterým se pak sypalo obilí, ovoce a květiny jako symbol požehnání Ježíše Krista věřícím.

V lidovém prostředí byl tento den spojen s představou zvláštního nebezpečí bouřek, protože při Nanebevstoupení se otevírala nebeská klenba. Nebezpečí bouřky odvracel pohřeb vypravený tento den, používání ostrých špičatých předmětů bouřky přivolávalo, k tomuto dni se vztahoval například zákaz šití. Déšť v tento den byl chápán jako velmi nepříznivý úkaz, ohlašující dlouho trvající deště a neúrodu.

Seslání Ducha svatého (Letnice)

Svátek svatého Ducha, letnice, pohyblivý svátek slavený sedm týdnů po Velikonocích (19. května 2013). Obsahem křesťanských letnic je slavení památky naplnění Duchem svatým a připomínka založení církve. Letnice původně trvající sedm dní s přísným zákazem polních prací, byly postupně omezeny na Boží hod svatodušní. Křesťanské letnice se projevily v lidové kultuře například omezováním sňatků a stěhování v týdnu před nimi. Období Letnic jako období plného rozvoje vegetačních sil přírody bylo v celé Evropě spojeno s projevy předkřesťanské agrární magie. V lidové kultuře byly s letnicemi spojeny královské slavnosti, provozované především svobodnými muži, vodění, honění či stínání krále. Čištění studánek a rituální první koupele v přírodě měly zajistit dostatek vláhy pro vegetaci. Řada ochranných a prosperitních magických praktik měla přímo zabezpečit zemědělskou produkci. Pro úrodnost polí se mladé manželské páry válely v osení, prováděly se obchůzky polí, o svatodušní vigilii se v noci konalo první pasení dobytka i práskání biči, které zahánělo čarodějnice.

Otvírání studánek

Obřad v němž se spojovalo pohanské uctívání pramenů, magické přivolávání vláhy s prvky křesťanského kultu. Konal se na jaře po západu nebo před východem slunce. Spočíval v rituálním čištění studánek, které prováděly dívky-panny, byl spojen s obchůzkou, při které vodily dívky po domech královnu a byly odměňovány především vejci a máslem.