chalupa z Nové Starosti

Roubená chalupa č. e. 1 z osady Nová Starost u Rynoltic na Liberecku byla do skanzenu přenesena v roce 2010. Na svém původním místě se dlouhá léta neobývaná stavba nacházela v havarijním stavu a byla určena k demolici. Majitelka se rozhodla zachránit památku darováním muzeu. Vlastní transfer byl financován zřizovatelem muzea - Středočeským krajem.
Jak bylo doloženo dendrochronologickým průzkumem, pochází nevelké stavení z doby po roce 1788, a je charakteristickou ukázkou jednoduššího typu lidové architektury z Podještědí a podhůří Lužických hor. Chalupa náležela k nejstarší zachovalé zástavbě osady Nová Starost (německy "Neusorge"), která byla založena na panství nedalekého hradu Lemberk v roce 1591. Jejími obyvateli byli drobní rolníci a tkalci, v první polovině 19. století se významným zdrojem obživy stalo také pašování zboží přes nedalekou česko - lužickou hranici.
Chalupa byla prakticky v celém rozsahu roubená, její přední část byla opatřena jednoduchou podstávkou, která je typickým prvkem lidové architektury na pomezí Čech, Slezska, Lužice a Saska. Konstrukce stěn spočívaly na podezdívce z mohutných pískovcových kvádrů. Základem dispozice domu byla průchozí podsklepená síň, z níž byly přístupné prakticky všechny ostatní prostory. V přední štítové straně se nacházela nízká světnice, kterou ze tří stran osvětlovalo pět oken, v nichž se v autentickém stavu zachovaly původní výplně. Světnice byla původně vytápěna pecí, která však později včetně topeniště zanikla. V zadní části domu byly situovány dvě menší prostory, z nichž jedna sloužila jako komora a druhá jako chlév. Ten měl původně samostatný vchod ze zápraže v pravé boční stěně. Velkou část levé boční stěny lemovala otevřená besídka. K zadnímu průčelí chalupy byla dodatečně přistavěna nevelká průjezdní stodůlka se zděnou boční stěnou. Oba štíty byly jednoduše bedněné, jednotnou sedlovou střechu kryly štípané břidlicové desky. Typickým prvkem pro oblast podhůří Lužických hor byly dva páry podlouhlých vikýřů se šikmými náběhy bočních stran, které jsou nazývány "štika", nebo "štičí tlama" (německy "Hecht"). Jejich čela zdobily dekorativně skládané břidlicové obklady.
Při rozebrání chalupy se bohužel k transferu podařilo zachránit pouze některé části konstrukcí stěn, neboť stavba byla ve značném rozsahu napadena dřevokaznými organismy. Podařilo se však uchovat veškeré hodnotné architektonické prvky včetně pískovcových kvádrů podezdívky, takže památku bude možné zrekonstruovat v podobě velmi blízké stavu před její celkovou devastací.