usedlost z Chedrbí
Drobná usedlost čp. 128 v obci Chedrbí (okr. Kutná Hora) pocházející z
přelomu 18. a 19. století, představovala stavbu patřící menšímu
zemědělci tzv. domkáři - zemědělci bez vlastní půdy.
Usedlost tvořil dům s roubenou světnicí, na niž navazovala zděná síň,
komora a kolmo přiléhala stodola. Objekt je od roku 1958 památkově
chráněn, v létě 2008 byl však vážně poškozen požárem, při kterém shořela
celá konstrukce krovu, štít a byl silně porušen strop. Po požáru byl
objekt provizorně zakryt plachtami, které se postupem času zcela
rozpadly, čímž objekt dál chátral. V průběhu let 2013 – 2014 se v
souvislosti s připravováním projektu dostavby Muzea lidových staveb v
Kouřimi začalo uvažovat o transferu objektu do muzea. Během roku 2015
byl objekt fotograficky a kresebně zdokumentován a ve dnech 30. 11 – 2.
12. 2016 byl přesunut do depozitáře v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.
Nevelká
ves Chedrbí se nachází cca 6 km jihozápadně od Kutné Hory. Krajinný ráz
zde již přechází z rovinaté Středolabské tabule do Hornosázavské
pahorkatiny s nadmořskou výškou kolem 300 m. Ves stojí ve svahu na
mírné terase nedaleko soutoku Klejnárky a Paběnického potoka. Zástavba
vsi je situována po obou stranách procházející silnice, usedlosti jsou
ke komunikaci většinou obráceny štítem. Opodál u potoka je soustředěna
zástavba kolem bývalého mlýna. Dům usedlosti čp. 128 byl usazen do svahu
klesajícímu na jih k potoku, štítem směřoval na sever k procházející
komunikaci, zápražím byl orientován na východ. Půdorys domu byl
jednotraktový s trojdílnou dispozicí se světnicí v pravé orientaci. Na
dům v zadní části kolmo navazovala zděná průjezdná stodola. Na místě
druhé perny byl chlév. Naproti domu při komunikaci zůstala stát zděná
kolna. Dům stál na kamenné podezdívce, která vyrovnávala svažující se
terén. Stěny světnice byly roubené většinou z dvoustraně hraněných trámů
spojených na rybinu. Trámy byly na nárožích a v horních a dolních
věncích vázány bez přesahu zhlaví. Spáry mezi trámy byly vymazány
mazanicí přichycenou dřevěnými kolíčky, do větších mezer byla vložena i
tyčovina. V zadní stěně světnice vystupovala zděná stěna upozorňující na
rozsah odstraněné chlebové pece. Roubené stěny byly silně poškozeny
hnilobou a dřevokazným hmyzem. Stěny komory a navazující stodoly s
chlévem byly zděné, převážně z lomového kamene, místy se objevovaly i
větší omleté valouny a v konstrukčně náročnějších místech byla použita
cihla. Příčka mezi síní a komorou byla vytvořena z nepálených cihel. Ze
síně se po kamenných schodech sestupovalo do valeně zaklenutého sklepa z
lomového kamene. V zadní části síně byla umístěna malá nezaklenutá
černá kuchyně, která byla již upravena na tahový provoz.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
