O muzeu
Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.
V roce 2012 byla zahájena postupná realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho koncepční proměna na "Muzeum české vesnice", které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje. Je členem Českého svazu muzeí v přírodě, z. s. Při muzeu také působí Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu.
V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony.
Ohlédnutí za lidovými obyčeji v době adventu a vánočních svátků
Advent
Předvánoční období, které začíná první nedělí po 26. listopadu a zahrnuje čtyři adventní neděle, je v křesťanském životě obdobím kajícnosti, pokory a odříkání jako přípravy na oslavu Kristova narození. Advent je současně začátkem nového církevního roku. V lidovém prostředí přetrvaly předkřesťanské představy o předvánočním období, v němž převládají temné nadpřirozené síly, které jsou přemoženy až sluncem v den slunovratu 21. prosince.
S adventem jako s obdobím, ve kterém se stírá hranice mezi přirozeným a nadpřirozeným světem, souvisí konání adventních obchůzek maskovaných bytostí. Obchůzky Barbor, Lucií, Percht, které především rituálně očišťovaly příbytky před nadcházejícími svátky, byly spojeny s koledou a obdarováváním či strašením. K termínům obchůzek byly přiřazovány různé zákazy činností. S adventem byly spojeny také věštebné praktiky zaměřené na lásku, manželství, počasí a úrodu v příštím roce. Postupem doby se ve 20. století obchůzky zredukovaly na mikulášskou obchůzku, konanou v předvečer svátku sv. Mikuláše, biskupa a světce, působícího ve 4. století v maloasijské Myře, který připadá na 6. prosince. Obchůzky Mikuláše, čerta, andělů a dalších postav se postupně staly tradiční formou předvánočního obdarovávání dětí.
Vánoce a Zjevení Páně (svátek sv. Tří králů)
Vánoce označují křesťanský svátek narození Ježíše Krista, který připadá na 25. prosinec. Současně označují širší okruh dní následujících po Štědrém večeru, kterými vrcholí zimní cyklus výročních lidových obyčejů. I v moderní společnosti si Vánoce podržely výsadní sváteční postavení jednoho z nejvýznamnějších rodinných svátků pokoje, lásky a míru. Hlavní současné atributy Vánoc, vánoční stromek a jmelí, se všeobecně rozšířily až od 19. století. V lidovém prostředí byly Vánoce obdobím mezi Štědrým dnem a Zjevením Páně, ve kterém se prolínaly vánoční a novoroční obřady a obyčeje. Jejich složitá struktura obsahuje předkřesťanský základ, jehož podoba a interpretace nabyla v průběhu staletí zásadních změn. V tomto období byla vykonávána řada magických ochranných praktik i prosperitních rituálů zaměřených na dosažení všeobecného prospěchu v nadcházejícím roce: Maskované průvody nevázaného charakteru, kolední obchůzky, ritualizovaná strava i pro domácí zvířectvo a věštebné praktiky.
Vánoční čas byl ukončen svátkem Zjevení Páně, svatých Tří králů, připomínajícím události, v nichž se zvlášť projevila božská podstata Ježíše Krista. Svátek představuje jeden ze začátků nového roku a byl spojen s projevy magie dobrého počátku, koledními obchůzkami, věštebnými praktikami včetně ochranného označování dveří domů písmeny, které nebyly iniciálami adorujících východních mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara, ale zkrácením Christus mansionem benedicat (Kriste žehnej tomuto obydlí).
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
Aktuální otevírací doba:
Vstupné:
/děti, studenti, senioři od 65 let/
Při národopisných pořadech zvýšené vstupné. Více