Muzeum KolínMuzeum KouřimMuzeum Český BrodTvrz HradenínMuzeum dětemPamátník tří odbojů
  • ZIMA
  • ZIMA
  • ZIMA

O muzeu

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.

V roce 2012 byla zahájena postupná realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho koncepční proměna na "Muzeum české vesnice", které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje. Je členem Českého svazu muzeí v přírodě, z. s. Při muzeu také působí Regionální odborné pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu.

V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony.

Obchůzka sv. Mikuláše Chalupa z Budče v zimě Zima ve skanzenu Přástky Dům z Jílového - Kamenné v zimě Adventní obchůzka Lucek Obchůzka Barborek Ambrož - jedna z tajemných postav Adventu Štědrý den Masopust Masopust Stodoly z Durdic a ze Želejova Masopust Zima na skanzenu Usedlosti z Podbrdska a povodí Berounky Vánoce na skanzenu Staročeské adventní roráty Adventní obchůzka Lucek Rychta z Bradlecké Lhoty a kovárna ze Starého Bydžova Zima na skanzenu, foto Richard Horák Usedlost ze středního Polabí Stodola z Durdic a rychta z Bradlecké Lhoty Tříkrálová koleda Dům z Jílového - Kamenné Stodola ze Želejova

Ohlédnutí za lidovými obyčeji od Vánoc do konce masopustu

Hromnice

Svátek Očišťování Panny Marie, slavený jako svátek Uvedení Páně do chrámu, je obecně označován jako Hromnice a připadá na 2. únor. Připomíná očistu Panny Marie v chrámu, kde Hospodinovi obětovala dvě holubice, zasvětila mu prvorozeného syna a zaplatila za jeho zpětné vydání. Na Hromnice se koná jeden z nejslavnějších průvodů v římskokatolické liturgii, jehož účastníci nesou rozžaté svíce, hromničky, jako symbol Ježíše Krista, světla, které osvětluje každého člověka. Svátek byl zaveden papežem Gelasiem roku 494, od 10. století byl spojen se svěcením svíček. Název Hromnice souvisí s používáním svěcených svíček proti blesku (hromu). Matky novorozenců po šestinedělí přicházely do kostela s dítětem oblečeným jako při křtu a účastnily se úvodu, požehnání udělovaného matce, které bylo součástí dalších rituálů, především očišťování rodičky, pokládané po dobu šesti týdnů za nečistou. S Hromnicemi, ve starších dobách chápanými jako konec období Vánoc a zimy, souvisela řada pranostik.

Masopust

Lidová slavnost maškar obřadního charakteru, přeneseně období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Jeden ze základních projevů přechodových rituálů v lidovém prostředí spojený s koncem zimy a začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Jediný svátek předkřesťanského původu, rozšířený po celé Evropě, který nebyl synkretizován. Podstatou masopustních průvodů bylo vykonávání plodonosných a ochranných praktik souvisejících i s kultem mrtvých, především rituální usmrcování, se kterým se dodnes setkáváme v podobě rituálního pochovávání masopustu, basy, střílení medvěda apod. Toto rituální usmrcování mělo umožnit rozvoj nového života, chápaného v souvislosti s přírodním cyklem. Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví, pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost, nikdy schvalován. Podoba masopustních obchůzek má celou řadu odlišných krajových variant projevujících se i v jednotlivých maškarách. Univerzální maskou je postava Žida, původně související s kultem mrtvých, kteří se vracejí mezi živé a dohlížejí na plnění řady zákazů spojených s tímto obdobím (zákaz šití, předení). Obchůzky masek postupně nabyly zábavného a parodického charakteru, který si masopust, jako forma komunikace, podržel dodnes.

 

Muzeum lidových staveb v Kouřimi

Aktuální otevírací doba:

Zavřeno

/mimořádně otevřeno 1. 2., 
10.00 - 16.00/

Více

facebook_logo

Vstupné:
základní: 110 Kč /dospělí/
zlevněné: 50 Kč
/děti, studenti, senioři od 65 let/
rodinné: 270 Kč
zdarma: /děti do 6 let, děti z DD, ZTP, ZTPP, AMG, ITIC/

Při národopisných pořadech zvýšené vstupné. Více

aktuality

Výstava o kramářských písních

více - Výstava o kramářských písních
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na výstavu "Pravdivá píseň o hrozný vraždě, která se stala v kraji Kouřimském ...", která se koná ve dnech 23. ledna - 1. června v Regionálním muzeu v Kolíně.
(15.1.2025)

Tříkrálová koleda

více - Tříkrálová koleda
V neděli 5. ledna se v našem muzeu v působivé zimní atmosféře konal národopisný pořad Tříkrálová koleda.
(14.1.2025)

Přednáška "Pravěká těžba kamenných surovin na Kolínsku"

více - Přednáška
Zveme Vás do Regionálního muzea v Kolíně na přednášku PhDr. Pavla Burgerta, Ph.D., která se koná v úterý 14. ledna v 17.00 hodin.
(7.1.2025)

V loňském roce se zvýšila návštěvnost muzea

více - V loňském roce se zvýšila návštěvnost muzea
V roce 2024 navštívilo Muzeum lidových staveb v Kouřimi 28 566 osob, což je o téměř 4 000 návštěvníků více než v předchozím roce.
(2.1.2025)
logo_kudyznudy


Regionální muzeum v Kolíně | Karlovo náměstí 8, 280 02 Kolín I příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100
Nastavení cookies | Zpracování osobních údajů