O muzeu
Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným nadregionálně zaměřeným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech, a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. Nachází se zde zatím čtrnáct větších obytných a hospodářských objektů, které doplňuje několik drobnějších památek. Muzeum je celoročně dějištěm mnoha národopisných a dalších doprovodných programů.
V roce 2012 byla zahájena postupná realizace rozsáhlého projektu dostavby muzea a jeho koncepční proměna na Muzeum české vesnice, které bude kromě architektonických památek přibližovat život na českém venkově od raného novověku do počátku 20. století včetně jeho sociálních a regionálních specifik.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi je součástí Regionálního muzea v Kolíně, příspěvkové organizace Středočeského kraje. Je členem Českého svazu muzeí v přírodě, z. s.
V Kouřimi je dále možné navštívit Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou sv. Kateřiny a zvonicí s obrácenými zvony.
Ohlédnutí za lidovými obyčeji - Nanebevstoupení Páně a Letnice
Nanebevstoupení Páně
Pohyblivý svátek (14. května 2026) završující velikonoční okruh, oslavující Kristovo vstoupení na nebe čtyřicet dní po jeho vzkříšení. Svátek je provázen mší svatou a konáním procesí evokujícím průvod apoštolů vedených Ježíšem Kristem na horu Olivetskou. V období baroka bylo obvyklé vytahování sochy Ježíše Krista otvorem v klenbě kostela, kterým se pak sypalo obilí, ovoce a květiny jako symbol požehnání Ježíše Krista věřícím.
V lidovém prostředí byl tento den spojen s představou zvláštního nebezpečí bouřek, protože při Nanebevstoupení se otevírala nebeská klenba. Nebezpečí bouřky odvracel pohřeb vypravený tento den, používání ostrých špičatých předmětů bouřky přivolávalo, k tomuto dni se vztahoval například zákaz šití. Déšť v tento den byl chápán jako velmi nepříznivý úkaz, ohlašující dlouho trvající deště a neúrodu.
Seslání Ducha svatého (Letnice)
Svátek svatého Ducha, letnice, pohyblivý svátek slavený sedm týdnů po Velikonocích (24. května 2026). Obsahem křesťanských letnic je slavení památky naplnění Duchem svatým a připomínka založení církve. Letnice původně trvající osm dní s přísným zákazem polních prací, byly postupně omezeny na Boží hod svatodušní a následující Svatodušní pondělí. Křesťanské letnice se projevily v lidové kultuře například omezováním sňatků a stěhování v týdnu před nimi. Období Letnic jako období plného rozvoje vegetačních sil přírody bylo v celé Evropě spojeno s projevy předkřesťanské agrární magie. V lidové kultuře byly s Letnicemi spojeny královské slavnosti, provozované především svobodnými muži, vodění, honění či stínání krále. Čištění studánek a rituální první koupele v přírodě měly zajistit dostatek vláhy pro vegetaci. Řada ochranných a prosperitních magických praktik měla přímo zabezpečit zemědělskou produkci. Pro úrodnost polí se mladé manželské páry válely v osení a prováděly se obchůzky polí.
Otvírání studánek
Obřad v němž se spojovalo pohanské uctívání pramenů, magické přivolávání vláhy s prvky křesťanského kultu. Konal se na jaře po západu nebo před východem slunce. Spočíval v rituálním čištění studánek, které prováděly dívky-panny, byl spojen s obchůzkou, při které vodily dívky po domech královnu a byly odměňovány především vejci a máslem.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
aktuality
Výstava "Chrám sv. Bartoloměje ve fotografii a výtvarném umění"
V muzeu jsme vztyčili nový kříž
Velikonoční dílny
Výstava "Stará Kouřim - významné raně středověké centrum v Čechách"
