Aktuálně
V prodeji je kniha Mgr. Jindřicha Záhorky | (26. 11. 2017)
Publikace v rozsahu 178 stran s množstvím barevných ilustrací je k získání za 180,- Kč
Anotace:
V oblasti
mezi Kutnou Horou, Kolínem a Kouřimí vznikla v druhé polovině 19.
století řada kvalitní realizací sakrální architektury, kterým se věnujeme tato
kniha. V menších i větších vesnicích, v městech a městysích byli
přestavovány či odstraňovány staré gotické kostelíky a místo nich vznikaly
stavby v historizujících slozích. Soubor kostelů je zde vymezen stavbou
kostela sv. Martina v Zibohlavech zahájenou v roce 1873 a končí rokem
1914, kdy byl dostavěn kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě.
Uměleckohistoricky jde o období označované nejčastěji jako přísný historismus
následovaný historismem pozdním.
Výběr staveb zahrnuje
kostely patřící historicky pod patronát města Kutné Hory (Veletov, Zibohlavy, Lošany, Konárovice) pod bývalý kolínský velkostatek (Ovčáry, Nová Ves, Grunta), panství rodu Šternberků (Zásmuky), Lichtensteinů (Radim, Plaňany) i stavby spadající pod „stát“ (Vavřinec, Kouřim). Mimo
tradiční vlastnickou strukturu stojí kostel v Pečkách, který postavila vlastním nákladem přímo obec prostřednictví
k tomu založeného spolku. Z hlediska církevní správy patří většina
kostelů do pražské arcidiecéze pod správu vikariátu v Kolíně (Nová Ves,
Ovčáry, Zibohlavy, Zásmuky, Lošany, Plaňany, Pečky, Radim, Vavřinec, Kouřim).
Kostely v Gruntě, Konárovicích a Veletově spadají v současnosti pod
vikariát kutnohorsko-poděbradský. Majetkovou, patronátní, politickou i církevní
správou vymezeného území se věnují úvodní kapitoly této práce. Na ty navazuje
text o samotné architektuře staveb, jejich autorech, architektech či
stavitelích. Jednotlivé stavby jsou zařazeny do širšího kontextu historizující
architektury. V částech nazvaných Hledání
a nalézání ideálního chrámu je věnována pozornost reflexi problematiky
tehdejší sakrální architektury uvnitř římskokatolické církve a to především
prostřednictví Provincionální synody konané v roce 1860.
Podstatnou část publikace
tvoří katalog jednotlivých staveb. Informace o stavbách vycházejí
z archivních pramenů a původní plánové dokumentace. Jednotlivá hesla jsou
strukturována do oddělení věnující se historii a okolnostem výstavby, následuje
popis a zakončena jsou přehledem pramenů a literatury. Kromě architektury,
které je věnována dominantní pozornost, jsou v textu obsaženy informace o
vnitřní výzdobě a mobiliáři.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
