první etapa dostavby
Projekt zahrnoval tyto hlavní aktivity:
- Celková obnova a přenesení stodoly ze Želejova
Unikátní dvanáctiboká stodola z roku 1690, která byla v muzeu znovupostavena v roce 1977, byla v rámci první etapy dostavby přenesena na nově zvolené místo v blízkosti rychty z Bradlecké Lhoty, s níž tvoří usedlost z oblasti Podkrkonoší. Ve své předchozí, nelogicky zvolené poloze stodola bránila dalšímu architektonickému rozvoji muzea, navíc se tato památka nacházela v poměrně špatném stavu. Její přenesení bylo spojeno s celkovou obnovou - podobně jako se tomu stalo v roce 2012 se stodolou z Durdic. Kromě nezbytných oprav tesařských konstrukcí byla zrekonstruována střešní krytina ze slaměných došků. V interiéru je umístěna expozice tradičního zemědělského náčiní.
- Výstavba usedlosti z Podbrdska
V rámci první etapy dostavby muzea byl založen prostor stylizované návsi, do níž se mimo jiné obracejí štíty dvou stávajících objektů - statku z Týřovic a kovárny ze Starého Bydžova. Severní stranu návsi vedle usedlosti z povodí Berounky vymezila nově postavená usedlost z Podbrdska. Její základ tvoří rekonstrukce usedlosti Šperkovna ze Strašic, jejíž obytné stavení bylo do muzea získáno v roce 1978, avšak teprve nyní se dočkalo svého znovuzrození. Již na původním místě se však památka nacházela v nepříliš dobrém stavu. V době zániku existovalo pouze torzo přední části domu s obytnými místnostmi, síní a černou kuchyní, zadní hospodářská část budovy se nezachovala. V muzejním depozitáři z této stavby přetrvalo pouze několik původních architektonických prvků, originální konstrukce vlastních roubených stěn se bohužel nezachovaly. V muzeu tedy byla vytvořena rekonstrukce této památky, přičemž dokumentovaná obytná část byla pojednána jako kopie s osazením zachovalých původních prvků. Vnější podoba hospodářské části byla volně rekonstruována podle analogií z oblasti Podbrdska. Obytná část usedlosti, vybavená funkční replikou kachlových kamen, chlebovou pecí a udírnou, byla rekonstruována do podoby vesnické hospody z 19. století, hospodářská část slouží jako zázemí pro návštěvníky v době pořádání národopisných pořadů.
Dům usedlosti ze Strašic doplnil na levé straně dvora pozoruhodný špýchar z Kornatic, který byl do muzea získán již v roce 1977. Z tohoto objektu se zachoval poměrně velký počet původních konstrukcí, takže památku bylo možné obnovit v její relativně autentické podobě. V interiéru špýcharu bude umístěna expozice o lidové architektuře na Podbrdsku. Výhledově předpokládáme doplnění usedlosti o stodolu, která by měla být umístěna v severní části dispozice.
- Výstavba usedlosti z Českobrodska a středního Polabí
Jižní stranu návsi v sousedství stávající kovárny ze Starého Bydžova doplnila usedlost ze středního Polabí. Jedná se o celkovou rekonstrukci charakteristické zemědělské usedlosti z okolí Českého Brodu a Nymburka. V jejím čele stojí obytné stavení a výměnek, spojené bohatě zdobenou klenutou bránou. Obytný dům je pojednán jako rekonstrukce zaniklé chalupy z Masojed, z jejíchž původních stavebních konstrukcí se dodnes zachovala pouze ozdobně skládaná lomenice a několik dalších architektonických prvků štítového průčelí. Protilehlý výměnek je kompletní rekonstrukcí zcela zaniklého výměnku z Krchleb, který v minulosti sloužil i jako obydlí domkaře nebo podruha. Brána byla rekonstruována podle dnes již neexistující, fotograficky dokumentované brány, která byla součástí podobně koncipované usedlosti v Masojedech. Na jižní straně areál usedlosti uzavírá zděná stodola, navržená podle podobných hospodářských objektů z konce 19. století, které se dodnes zachovaly v řadě obcí na Českobrodsku a Nymbursku.
Téměř celý areál usedlosti ze středního Polabí má účelové využití. Světnice chalupy z Masojed s funkčním kachlovým sporákem a chlebovou pecí slouží jako lektorská dílna, ostatní prostory v tomto domě plní funkci nezbytného provozního zázemí pro pořádání národopisných pořadů a údržbu muzea. Stodola slouží jako depozitář pro uložení sbírky zemědělských strojů a vozů. Jako muzejní epozice bude využita pouze světnice výměnku z Krchleb, instalovaná do podoby výměnkářského či domkařského obydlí se ševcovskou dílnou.
- Znovupostavení mariánského sloupu z Konárovic
Výtvarně zajímavá sakrální památka z 19. století tvoří architektonickou dominantu nejvýše položené východní části návsi v prostoru mezi usedlostí ze Strašic a kovárnou ze Starého Bydžova. V rámci celkového restaurování díla byl doplněn nezachovalý sokl sloupu a chybějící hlavy sousoší P. Marie s Ježíškem.
- Přenesení a restaurování sochy sv. Donáta ze Svatbína
Barokní socha sv. Donáta, přenesená do muzea v 80. letech 20. století, byla v rámci první etapy dostavby muzea znovu přenesena do nové polohy na východním okraji areálu, čímž je navozeno její původní umístění na křižovatce cest v polích mimo intravilán obce. Tato poloha vychází z tradice úcty k tomuto světci, přímluvci za ochranu úrody proti nepřízni počasí. Zároveň došlo k celkovému restaurování díla, při němž byly napraveny některé nedostatky, vzniklé při předchozím restaurátorském zásahu.
-
Zhotovení nových komunikací a sítí, provedení terénních a krajinářských úprav
V rámci první etapy dostavby muzea byla původní asfaltová komunikace nahrazena sítí nově vedených cest, které byly zhotoveny tradičními technologiemi, užívanými na venkově do počátku 20. století. Zároveň byly zhotoveny nové rozvody sítí, protipožární systém a provedeny potřebné terénní a krajinářské úpravy.
Archiv aktualit se vztahem k projektu