expozice
Východočeský region v současnosti zastupují dvě památky z Podkrkonoší. Jedná se o roubenou rychtu z Bradlecké Lhoty na Semilsku a mimořádně cennou dvanáctibokou stodolu ze Želejova u Hořic. Rychta z Bradlecké Lhoty s bohatě členěnou lomenicí novopackého typu pochází z konce 17. století, želejovská stodola vznikla v roce 1690, a společně se stodolou z Durdic náleží k našim nejcennějším památkám lidové architektury. Z oblasti severních Čech se v muzeu zatím nachází pouze patrový polohrázděný dům z Jílového - Kamenné u Děčína, postavený na počátku 19. století.
Téměř všechny objekty jsou vybaveny interiérovými expozicemi, které dokumentují bydlení a hospodářství na venkově od 18. do počátku 20. století. V rychtě z Bradlecké Lhoty je
k vidění cenný soubor nábytku z přelomu 18. a 19. století,
pocházející zejména z oblasti Podkrkonoší a Polabí. Další samostatně koncipovanou expozici lidového malovaného a intarzovaného nábytku najdete v zadní komoře statku z Týřovic. Ve velké světnici
téhož statku, která před rokem 1885 provizorně sloužila potřebám tamní školy, byla zrekonstruována venkovská školní třída z konce
19. století.
Interiér usedlosti ze Strašic je instalován do podoby venkovské hospody z 19. století, světnice chalupy z Masojed slouží k pořádání lektorských programů.
Větší objekty doplňuje několik drobných památek z 18. - 20. století, z nichž jsou nejvýznamnější mariánský sloup z Konárovic a barokní socha sv. Donáta ze Svatbína.
Atmosféra muzea, ležícího v krásném prostředí starého ovocného sadu, se neustále obměňuje v návaznosti na cyklus jednotlivých ročních dob a příslušných lidových obyčejů.
V rámci celkové koncepce dostavby muzea je plánováno postupné doplnění areálu o přibližně třicet dalších objektů. V současnosti je k rekonstrukci a opětovnému sestavení připraveno čtrnáct staveb, přenesených z různých regionů středních, východních a severních Čech.