dům vrchnostenské správy, tzv. "Laubovna" z Křivoklátu - Amalína
Dům čp. 31, který stojí v sousedství kostela sv. Petra a Pavla v místní části dnešní obce Křivoklát, zvané Amalín, byl nejen pozoruhodnou stavitelskou památkou, ale také objektem s velice zajímavými dějinami. Postaven byl po roce 1715 v nevelké osadě, která původně nesla název Čamrdoves, a sloužila jako hospodářské zázemí nedalekého hradu Křivoklát. Dům byl od počátku v majetku vrchnosti. Za jeho stavebníka tedy můžeme považovat tehdejšího držitele křivoklátského panství, hraběte Jana Josefa z Valdštejna. Dům snad sloužil jako panská myslivna. V Čamrdovsi se kromě toho nacházel vrchnostenský dvůr, lesní úřad a samostatný dům lesmistra.
Objekt byl založen ve svažitém pozemku. V suterénu se kromě sklepa nacházela otevřená kolna se zděnými pilíři. Horní podlaží bylo v celém rozsahu roubené, přičemž stěny byly opatřeny omítkou, takže budova působila dojmem zděné stavby. Dům vznikl na místě staršího objektu ze 70. let 17. století. Měl pravidelnou dispozici, kterou rozdělovala dvojdílná síň, v jejímž středu byla vydělena průchozí černá kuchyně. V levém (severním) traktu se nacházela velká obytná světnice, na kterou navazovala prostorná komora. Obě místnosti byly společně vytápěny kachlovými kamny, osazenými v dělicí stěně. Pravý (jižní) trakt měl původně hospodářskou funkci. Nacházel se zde chlév, přístupný z vnějšku samostatným vchodem, a nevytápěná komora. Stavba vrcholila vysokou valbovou střechou s volskými oky, krytou šindelem. Z ní vystupovalo mohutné těleso komína, na němž byl malovaný erb knížat z Fürstenberka (držitelů křivoklátského panství v letech 1723 - 1929). Dispozice barokního domu typologicky plně odpovídala stavbám s určitou správní funkcí, jakými byly například hájovny nebo jiné domy vrchnostenských úředníků. Zdá se, že již od počátku tento dům navíc doplňovaly dva velmi neobvyklé roubené přístavky na východní straně, které plnily funkci alkovny a další komory. Jak prokázal
dendrochronologický průzkum, byly při jejich stavbě druhotně použity celé
konstrukce stěn z podstatně starších objektů. Jihovýchodní komora byla
postavena z trámů, zhotovených v roce 1678. Ty pravděpodobně pocházejí ze staršího objektu, jenž stával na tomto místě až do počátku 18. století. Velmi neobvyklá šestiboká alkovna na severovýchodní straně domu je dokonce tvořena unikátně zachovanou
pozdně gotickou srubovou konstrukcí z let 1504 - 1505. Původně zřejmě šlo o nástavbu jedné z hradebních věžic
nedalekého hradu Křivoklát. Přenesení
a druhotné použití konstrukce nejspíše souvisí s opravami hradu po požáru v roce 1643.
V roce 1780 dům od knížete Karla Egona z Fürstenberka koupil tesařský mistr Václav Mareš, který budovu výrazně přestavěl v klasicistním slohu. Došlo ke zrušení hospodářské funkce pravého (jižního) traktu, kde byl původní chlév přestavěn na menší obytnou světnici. Byly nově upraveny všechny interiéry, vyměněny okna a dveře, a ke vstupnímu průčelí byla připojena pavlač s ozdobně vyřezávanými sloupky a zábradlím. V této podobě dům roku 1874 koupila Anna Laubová, manželka proslulého houslisty a hudebního skladatele Ferdinanda Lauba (1832 - 1875). Rodina Laubova pak dům, místními označovaný jako "Laubovna", používala až do roku 1883 jako letní byt. Další významnou osobností, s níž je spojena historie tohoto objektu, je známý malíř Alois Kalvoda (1875 - 1934), který dům koupil v roce 1905. Kalvodův zájem o dějiny domu dokonce vyústil ve zřízení malého muzea Ferdinanda Lauba, které zde otevřel v roce 1912. Zájem veřejnosti o Laubovo muzeum přiměl Aloise Kalvodu k uskutečnění stavebních úprav domu, spočívajících v rekonstrukci všech vnitřních prostor a přestavě vstupní pavlače. Roku 1925 však Kalvoda po neshodách s obcí Křivoklát muzeum zrušil a dům prodal.
V roce 1996 dům, který desítky let sloužil k rekreačním účelům, vážně poškodil požár. Provizorně opravená budova stála na svém místě až do roku 2005, kdy došlo ke zboření celé její nadzemní části a nahrazení novostavbou. Velká část původních konstrukcí však byla zachována, a v roce 2013 byla předána Muzeu lidových staveb v Kouřimi, kde se připravuje znovupostavení této zajímavé památky.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
