větrný mlýn z Borovnice
Mlýn z obce Borovnice u Staré Paky (okres Trutnov) byl posledním zachovalým sloupovým větrným mlýnem v Čechách. Postaven byl v roce 1841 Augustinem Haklem na pozemku náležejícím k usedlosti Augustina Čeřovského čp. 189. Toto místo se nacházelo jihovýchodně od obce na úbočí Červeného vrchu, zvaném Zimní strana (německy "Winterseite"). Mlýn byl v provozu ještě ve 40. letech 20. století.
Celodřevěný patrový mlýn sloupové konstrukce náležel ke kdysi velmi rozšířenému typu, zvanému "německý", "moravský", "beraní", "kozlečí" nebo "samec". Zachovalé ukázky konstrukčně shodných mlýnů dodnes najdeme na území Moravy, Slezska a Lužice. Základ stavby tvořil rovnoramenný dubový kříž, spočívající na kamenném podkladu. Do jeho středu byl začepován mohutný nosný sloup nazývaný "otec". Na něm byla osazena konstrukce vlastního mlýna, kterou bylo možné celou otáčet podle směru větru. Kostra mlýna byla zavěšena na vodorovném trámu, tzv. "matce", který byl osazen na čep nosného sloupu a chránil stavbu před vyvrácením. Vnější plášť mlýna tvořilo svisle kladené bednění, stavbu zakončovala sedlová, na jedné straně zvalbená střecha krytá šindelem. Stejně jako u ostatních sloupových větrných mlýnů se do prvního patra vstupovalo po krytém schodišti přes arkýřově vysunutou šalandu, která sloužila k uložení nejnutnějších mlynářských potřeb i k odpočinku mlynáře a mlečů při mletí. V prvním patře mlýna byla umístěna moučnice a moučná truhla, a bylo odtud rovněž obsluhováno brzdicí zařízení. Po vnitřních schodech se vcházelo do druhého patra, kde se nacházela další část mlecího složení. Jednalo se o mlýnské kameny, násypku a paleční kolo včetně převodu na svislé hřídeli pohánějící běhoun (vrchní pohyblivý mlýnský kámen). Ze zadní stěny mlýna vystupovala vodorovná hřídel, k níž byly připevněny čtyři mohutné lopatky, nazývané "perutě" nebo "křídla".
Na původním místě v Borovnici byl mlýn v roce 1966 poškozen úderem blesku, a poté byly provedena jeho základní oprava. Již o dva roky později však byla stavba demontována a převezena ke konzervaci do Hostinného. Odtud měl být mlýn přenesen do plánovaného skanzenu v Dolánkách u Turnova, později skončil v rozložené podobě ve Vrchlabí, kde byl zvažován vznik podkrkonošského muzea lidové architektury. Mezi tím v Borovnici v roce 1979 shořel základový kříž mlýna, který do té doby zůstal zachován v původní poloze. Na konci roku 1982 byla památka již ve značně zuboženém a neúplném stavu převezena do kouřimského muzea, kde ji čekala téměř tři desetiletí naprosto nevhodného způsobu "uložení" bez odpovídající ochrany před působením povětrnostních vlivů. Do konce 80. let 20. století zde nebyla technická ani finanční kapacita pro obnovu a znovupostavení mlýna, později záměru bránil vleklý soudní spor o pozemky skanzenu. Výsledkem této nepříznivé souhry okolností je skutečnost, že poslední sloupový větrný mlýn v Čechách je dnes nutno považovat za zaniklý. V muzeu je v budoucnosti předpokládána stavba kopie této památky - možnost použití některé ze silně poškozených původních konstrukcí je dnes již diskutabilní. V Borovnici již byla v letech 2018 - 2020 postavena zdařilá kopie mlýna. Více informací najdete zde.
Muzeum lidových staveb v Kouřimi
